České předsednictví EU 2022
České předsednictví EU 2022
České předsednictví EU 2022
Po osmnácti letech v Evropské unii je Česká republika její dospělý člen.
Unie je v nejhorší krizi své existence. Útok Ruské federace na Ukrajinu otřásá mezinárodním řádem. Válka Moskvy působí světovou energetickou a potravinovou krizi. Ceny potravin a nájmy rostou. Bojíme se vyúčtování za topení. Sociálních jistot ubývá.
Česko přebírá předsednictví EU po Francii, která čelila likvidaci bezpečnosti a mezinárodního pořádku ještě s prezidentskými a parlamentními volbami na krku.
Podceněná příprava
Máme osmnáct evropských let a čeká nás nejtěžší půlrok za celou naši přítomnost v řadách EU.
“Můžeme s trochou nadsázky říct, že to bude taková zkouška dospělosti. Zkouška, která nebude jednoduchá. Evropa, a s ní celý svět, prochází zásadní změnou, protože ruská invaze na Ukrajinu otřásla mnoha našimi jistotami,” připustil předseda vlády Petr Fiala.
Z celé situace se zrodilo pět základních priorit:
- zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny,
- energetická bezpečnost,
- posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru,
- strategickou odolnost evropské ekonomiky a
- odolnost demokratických institucí.
Česko přípravu na předsednictví podcenilo; finančně i po stránce lidských zdrojů. Přípravy nepodcenila jen Babišova vláda. Na jejich podcenění panovala shoda napříč celým politickým spektrem. Evropská unie je fackovacím panákem, na kterého se snadno svádějí chyby domácí politiky.
Na webových stránkách k předsednictví vláda prohlásila, „Evropa jako úkol“ [je] nejen [...] příležitost ke společné reflexi, ale především [...] výzva k přijetí zodpovědnosti a rozhodnému jednání na základě hodnot, které nám ukládá svědomí. Česká vláda cituje výrok Václava Havla z roku 1996 „Evropa jako úkol“. Havel tehdy vyzval Evropany, aby znovuobjevili své svědomí a přijali zodpovědnost za globální ekologické, sociální a ekonomické problémy.
Doufejme, že to není jenom prázdná fráze vlády vedené euroskeptickou ODS. Je na čase, aby připustila, jak velkou hodnotu hraje Evropská unie v našich životech a jak moc vytváří naši prosperitu. Kdyby dnes žil Karel Havlíček Borovský, jistě by napsal toto: “Kéž by nám Pán Bůh všeliké to evropanství z huby do rukou vraziti ráčil!”
Snad vláda začne připravovat alespoň začlenění České republiky do systému ERM II, předsálí společné evropské měny. A vláda by měla pokračovat a připojit se k sílícím hlasům, které požadují větší flexibilitu EU, pravomoc Evropského parlamentu navrhovat zákony a zrušení veta v Radě. Doufejme, že příjemně překvapí nás i zbytek Evropy.
Současná válka ukazuje jak moc potřebujeme silnější Evropu. Evropa která se dokáže lépe bránit vnějším hrozbám. K tomu je nutné budování společné evropské armády, která je součástí NATO. A aby tato společná armáda podléhala civilní kontrole tak, jako každá armáda západní demokracie, musíme posílit evropskou demokracie. o je úkol hoden hesla, které si naše vláda pro své předsednictví vytyčila.
Jsou i pozitiva. Ale …
Jednotný a jasný postoj EU vůči ruské agresi, důsledné vymáhání (protiruských) sankcí EU a jejich rozšíření jsou jasné priority. Další izolace Putinova Ruska je logickým pokračováním. Oceňujeme ukončení závislosti na energiích z Ruska a zajištění alternativních dodavatelů surovin.
Slabinou je snaha české vlády v otázkách zelené diplomacie, využití obnovitelných zdrojů energie a ochraně klimatu. Volt dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou podporu obnovitelných zdrojů ze strany českých politiků. Obáváme se proto, že v tomto programovém bodě česká snaha na evropské úrovni nebude důvěryhodná, protože neodráží vážnost situace.
Zatímco pro rok 2030 avizuje Česká republika podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě ve výši 22 %, Francie počítá s 32 %, Španělsko s 42 %, Litva s 45 % a Rakousko dokonce až s 50 %. Navíc ostatní státy sází na rozvoj ekonomicky efektivních technologií.
Aby Česko dosáhlo podobných výsledků, stačí jen přesměrovat dotace z fosilních do obnovitelných zdrojů, chytré infrastruktury a moderních a nízkouhlíkových technologií.
Volt dlouhodobě říká, že energetická transformace a přechod na udržitelné zdroje energie slouží nejen jako opatření proti klimatické krizi. Zároveň je to umožňuje, aby se Evropa stala energeticky nezávislou na dodávkách plynu a ropy z Ruska a dalších zemí, které útočí na naši demokracii dnes už otevřenou válkou. Navíc, peníze, které dnes financují nám nepřátelské státy, by zůstaly v Evropě.
Bude Česko konečně skutečně evropské?
Česko má výjimečnou možnost podílet se utváření Evropy. Putin zničil jistoty, které ani světová hospodářská krize v roce 2008 nenarušila. Na jejich troskách teď budujeme nový svět.
ČR má navíc moc změnit nejen budoucnost Evropy, ale také svojí pověst v rámci EU a celého světa.
Držme naší vládě palce. Za Česko i za celou Evropskou unii.
A přejme si aby proevropský narativ českého předsednictví dorazil z Bruselu do Prahy. Právě plnoletému Česku by to rozhodně prospělo!